Čeveně lakovaný hliníkový plech vsazený do ocelového rámu.Konkávním prolis tvoří parabolu podhledového krytu zářivkového tělesa a je charakteristickým prvkem vstupní haly pražského Hlavního nádraží (Wilsonova.) Architekturu na které se podílela se svým manželem Janem, Josefem Dandou a Janem Bočanem, patří k tomu nejkvalitnějšímu z tohoto normalizačního období. Celé světlo působí jako monumentální světelný objekt, který v každém interiéru strhne pozornost. Světlo je složeno ze 3 nosných dílů, červeného krytu, bílé odrazky a elektroskříně, který je nosičem 4 párů objímek na zářivková tělesa d 500mm. Na bílých dílech stopy po povrchové rzi, na červené části drobné oděrky a lomy.
