Tavené ambrové sklo do formy, Broušeno leštěno, nesignováno.
Pokud se ve světě hovoří o významu českého uměleckého sklářství v kontextu s druhou polovinou 20. století, pak je vždy zmíněno jméno autorské dvojice Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libeňského. On jako malíř s citem pro barvu, ona jako sochařka dávající hmotnou podobu jeho kresbám. Tavená plastika, které jsou průkopníky a aplikace takto zpracovávané skloviny do velkých rozměrů a aplikované do architektury, jim přinesla světový věhlas. Právě tyto úspěchy vedly na sklonku 60. let ke vzniku kolekce zodiakálních znamení, které měly mít komerční potenciál pro využití této techniky. Na rozdíl od nákladných děl, které vznikaly většinou pro státem dotované výstavy, či reprezentativní oficiální prostory či budovy velvyslanectví, hotelů, měli být tyto kusy přístupné širší škále soukromých sběratelů. Tyto komorní tavené plastiky byly především určeny pro zahraniční trhy, ale o tom, že se jich vytvořilo velice málo svědčí fakt, že se na trhu téměř neobjevují. Ani tento kus nemá za sebou historii ve sbírkách některého z významných sběratelů, ale byl součástí depozitáře Železnobrodské sklárny – ŽBS, z jehož útrob jsou další znamení dodnes vystavena v Železnobrodském muzeu. Nutno podotknout, že v té době dvojice pracovala n svých projektech (modrá konkrece, či „Srdce zlaté“) které byly tomuto reálnému zobrazování výrazně vzdáleny a spíše tak znamení odkazují na rannější práce z konce 50. let.
